O nás
Před třemi dny (2.2.2005) oslavil náš oddíl již 33 let své existence v našem městě. Od roku 1972 do roku 1984, tedy 12 let jsme působili na Starých Holicích v sále restaurace U Novotných, kde byla jediná možnost provozovat doslova v provizorních podmínkách tento sport a přihlásit se do soutěží. Během dvou let se zahledělo do pálky s malým míčkem na 60 členů oddílu a tak si dokážete představit, s jakými problémy jsme se potýkali, zejména pak v zimním období. Topilo se uhlím ve školních kamnech, zejména na mistrovská utkání v týdnu večer a o víkendech. Některé tréninky probíhaly bez topení a tak se hrálo v zimním oblečení. Dalším problémem bylo neustálé každodenní stavění a skládání stolů, časté uklízení celého sálu kvůli probíhajícím kulturním akcím a plesovým sezónám. V posledních letech jsme někdy nebyli ani do sálu vpuštěni, neboť pan hostinský z nás nic neměl a sál třeba ani po plese neuklidil. Tyto tzv. naschvály stále přibývaly a tak jsme byli rádi, že nám město podalo pomocnou ruku.
V roce 1984 byla dokončena stavba tělocvičny a po dohodě s uživateli jsme stabilně postavili dva stoly do nářaďovny. Cvičební nářadí tak zůstalo v hale. 
Na Starých Holicích jsme stavěli stoly tři při tak velkém počtu hráčů, v nářaďovně stály při stejném počtu jen stoly dva na ploše dvakrát 10 na 5 metrů. A protože nám matka příroda talentu moc nenadělila, nahrazujeme ho úmorným tréninkem, nezbývalo nic jiného než tréninky rozdělit hodinově a na každý den pro jiná družstva. Nebylo jiného řešení, protože v některých sezónách jsme měli až pět družstev dospělých a čtyři družstva mládeže. I v takto stísněných podmínkách dosáhl náš oddíl vynikajících výsledků jak v družstvech, tak v jednotlivcích. Řada hráčů se dokázala během let ve svých kategoriích probojovat až na mistrovství republiky. Zvedli tak holický stolní tenis z průměrnosti a za sebou vytáhli hráče sice bez talentu, za to velké dříče, buldoky za stolem či bojovníky s vůlí, ctižádostí a morálkou. Úspěchy v družstvech na sebe nedaly dlouho čekat. Dvě sezóny družstvo A hrálo divizi, pak díky reorganizaci spadlo, aby se po letech opět vrátilo a vybojovalo 3.ligu.
A právě vstupem holického stolního tenisu do 3.ligy nastaly další komplikacejednak s hracím prostorem, výškou stropu, protože jsme na tyto nedostatky dostali jednoroční výjimku. Dalším problémem bylo zejména, jak vyřešit větší zájem diváků o nejen třetiligová utkání, kam je posadit tak, aby nebyli v hracím prostoru a zároveň vytvořit menší šatnu pro hráče a umístit delegovaného rozhodčího, tak aby měl o všem dění na hrací ploše přehled. Opět jsme se setkali s pochopením městského úřadu a ten nám pomohl vytvořit malou šatničku z chodby, dále okno a průchod. Další úpravy včetně nového zářivkového osvětlení jsme si už provedli sami a vznikla herna, kam se i s hráči vešlo na 25 lidí. I když jak jsme později sami viděli, když se na zápas 3.ligy herna naplnila, byli podmínky pro hráče opět neregulérní, diváci byli všude kolem a nohy už zasahovali do hracího prostoru.
Náš oddíl se stále snažil o získání odpovídajících prostor a to zejména v letech 83-85, kdy projednával přístavbu mezi halou a sokolovnou. Vše snažení naráželo na památkový ústav v Pardubicích, který s přístavbou nesouhlasil. Teprve po vyhotovení makety celé přístavby a kompozice začlenění mezi památkově chráněnou sokolovnu a stávající sportovní halu souhlasili v roce 1989. Velice nadšeni jak model vypadá, jak to bude řešeno, souhlasili s tím,že se může začít výstavba. Bohužel nově zahajované akce ČSTV, kde nebyl položen základní kámen, byly smeteny ze stolu, přestože už na ni byly sehnány finanční prostředky z okresního svazu. Na další dlouhá léta se tedy sen holických hráčů rozplynul. 
Až v roce 2003, tedy po dlouhých 14 letech, svitla naděje, že dojde k přístavbě sportovní haly, že se předělají šatny s čistými a špinavými chodbami, že se postaví tribuna a třetím bodem měla být přístavba herny stolního tenisu. Po 33 letech se tedy městu podařilo to, co bylo slibováno oddílu v době našeho založení, že se najdou prostory nebo vybudují prostory pro stolní tenis, tak aby mohly být stabilně postaveny 3-4 stoly s odpovídající a regulérní podlahou. Kde nesmí být beton, dlažba či linoleum, s odpovídajícím osvětlením min.600 luxů nad hrací plochou, s odpovídající výškou stropu 3,5 metru, s rozměry 10×5 metru kolem každého stolu a prostorem pro diváky. Díky pochopení města, celé rady a zastupitelstva se sen holických hráčů začal naplňovat. Projektantovi byly předloženy požadavky tak, aby vše splňovalo soutěžní řád pro stolní tenis. V průběhu stavby jsme pak vyřešili ještě některé nedostatky a detaily . Mezi svátky loňského roku se podařilo odstranit i kolaudační závadu a začalo namáhavé, ale za to radostné stěhování do nového. Vše co tady vidíte tzv. mimo čtyři stěny, strop a podlahu, si oddíl pořídil z vlastních zdrojů, od sponzorů, reklam a brigád. Jsou to například, nové stoly, ohrádky Butterfly, závěsy, světelná tabule, vedle v šatnách uzamykatelné skříňky pro hráče, věšáky či masážní box ve sprše. Některé věci musíme ještě tzv. dotáhnout, jsme zde vlastně jen měsíc, ale hlavní se podařilo. Máme novou hernu dle našich představ a už se nám hlásí noví zájemci o členství a hlavně mládež. Takže můžeme říci, že zde hrají malí žáčci i důchodci. Stolní tenis je totiž sportovní hra, kterou lze provádět rekreační i sportovní formou od ranného dětství do poměrně vysokého věku. A o to přece jde.
