Závěrečné utkání podzimu, k němuž domácí nastupovali z pozice vedoucího týmu tabulky, kdy do té doby zaznamenali bodovou ztrátu pouze ze vzájemného utkání s mužstvem Holice „B“. To, že naše béčko ztratilo pouze jediný bod a to právě s Teslou, dávalo tušit, že to bude naše nejtěžší utkání. A také bylo.
Poprvé jsme prohráli a to dokonce na vlastních stolech. Pokusím se najít možné příčiny:
* svazující 1. místo v tabulce
* hned na úvod prohrané obě čtyřhry
* Profesor (Sedlák) neměl svůj den-prac. vytížení do ranních hodin udělalo své
* přemotivování celého mužstva
——————————
No a co? Konečně jsme prohráli! :-) Všichni ovšem bojovali a nenechali jediný bod zadarmo. Tomáš odehrál několik vyrovnaných utkání s favority, Travička sice nečekaně vyhrál na Beránkem, ale zklamal v jiném utkání, Profesor se svými 2 prohrami určitě nebyl spokojený ani sám. Jako lev bojoval Šedý Vlk (Košťál), který bodově vyšel nejlépe.
Proč jsme tedy prohráli? SOUPEŘ BYL LEPŠÍ !
Soupeř, který přistoupil na naší formu slavnostního nástupu a patří mu i dodatečný dík.
VŽDYŤ MUŽSTVO CÉČKA SE ZAPÍŠE DO HISTORIE JAKO PRVNÍ REALIZÁTOR VSKUTKU SLAVNOSTNÍHO NÁSTUPU MUŽSTEV.
A tak jsem si poprvé zažil nástup s vyvoláváním jmen hráčů a to před téměř zaplněným hledištěm našimi fantastickými fanoušky…..
Jo a v neposlední řadě jsme všichni s diváky společně oslavili vnuka Honzíka Jirky Košťála. A to je nad všechny výhry!
DÍK.
